Duše

Každý z nás v sobě nese světlo, to světlo je naše duše. Nikdo ho nikdy neviděl, ani světlo, ani duši. Ale citlivější jedinci mohou to světlo vycítit. Je to takový tichý, velmi tichý šepot, každá bytost ho má. Ten tichounký šepot je slyšet, i když je úplné ticho. Jen my, bohužel neslyšíme dostatečně. Skutečnost je taková, že mysl zapomene, ale duše si pamatuje.

Stejně tak jako kapka moře není stejná jako další kapka moře, tak ani duše jednoho člověka není stejná jako duše druhého člověka. Každá je rozdílná. Duše je tu s námi, ale když odejde tělesná schránka toho kterého z lidí, duše se vrátí tam, odkud přišla. Postaví se do řady a zase se objeví. Později. Mnohem později a mnohdy i na jiném místě.