Vyčerpání

Vyčerpání, to je něco jako volání těla i duše, takové lehounké, potichounké. Připlíží se pomalu, mezi povinnostmi, myšlenkami, starostmi o druhé. Nejdřív se ozve únava, pak ztráta radosti a nakonec i tělo začne zpomalovat, protože už mu nic jiného nezbude.

Vyčerpaný člověk není slabý člověk. Vyčerpání je signál těla, že dává víc, než dostává. Je to pozvánka k návratu, k sobě, k dechu, k prostotě. A co tělo potřebuje? Spánek, vodu, klid a dotek. Co potřebuje duše? Ticho, laskavost, přítomnost.

Když se naučíte zastavit dříve, než vás zastaví život, proměníte vyčerpání v moudrost. Vnitřní síla neroste z výkonu, ale z rovnováhy mezi dáváním a přijímáním.