Akupunktura a mapy těla v malém

Představa, že celé lidské tělo lze najít v jedné jeho malé části, zní na první poslech zvláštně. Přesto na ní stojí několik metod, které vyrostly z klasického jehlování během druhé poloviny dvacátého století. Korejští lékaři kreslili orgány do dlaně, čínští neurologové hledali pásma na temeni hlavy. V jedné newyorské nemocnici zase zaváděli drobné jehly do uší lidem, kteří se snažili zbavit drog. Každý z těchto směrů má svého zakladatele, svůj příběh i své příznivce. Některé se drží jen v úzkém okruhu odborníků, jiné se rozšířily po celém světě včetně Česka. Patří sem i jemné jehlování obličeje v kosmetických salonech a ošetření laserovým paprskem bez jediného vpichu. Kdo zná akupunkturu jen z čínských atlasů s drahami, objeví nečekaně různorodou rodinu postupů s vlastní logikou.

Mapy těla v akupunktuře

Klasická čínská akupunktura vychází z drah, které vedou celým tělem od hlavy až k prstům na nohou. Ve dvacátém století se však prosadila jiná myšlenka. Podle ní se celé tělo zrcadlí v jedné jeho malé části, třeba v uchu nebo v dlani. Odborníci pro takové zmenšené mapy používají slovo mikrosystém. Ucho, dlaň, chodidlo nebo temeno hlavy pak slouží jako drobná krajina, na níž má každý orgán své místo. Terapeut nepíchá jehlu tam, kde to bolí, ale do bodu, který bolestivé oblasti odpovídá na mapě. Anatomie tyto souvislosti zatím nepotvrdila a vědci k nim zůstávají zdrženliví. Jak široce se dnes pojem alternativní medicína chápe, ukazuje právě pestrost těchto metod. Jedna z nejpropracovanějších map přitom nevznikla v Číně, ale v Koreji a týká se lidské ruky.

Korejská akupunktura ruky

V roce 1971 si korejský lékař Yoo Tae-woo všiml, že ho při silné bolesti hlavy bolí i konec prostředníčku. Podle jeho vlastního vyprávění stačilo bod na prstu podráždit a bolest hlavy polevila. Z této zkušenosti postupně odvodil celou mapu těla v dlani. Prostředníček v ní odpovídá hlavě a krku, ukazováček a prsteníček rukám, palec a malíček nohám. Dlaň představuje přední stranu trupu, hřbet ruky záda. Metoda dostala jméno „Koryo Sooji Chim“ a používá velmi krátké jehly nebo kovové kuličky přilepené náplastí. Na ruční mapu později navázal Park Jae-woo, který do svého systému „Su Jok“ přidal i chodidla. Tento směr se rozšířil hlavně ve střední a východní Evropě, takže pro mnoho Čechů začala alternativní medicína právě na dlani. Zatímco Korejci hledali tělo v ruce, čínští lékaři ho začali zakreslovat na temeno hlavy.

Akupunktura na temeni hlavy

Čínská mapa temene vyrostla z moderní anatomie mozku. Lékař Ťiao Šun-fa z provincie Šan-si v roce 1971 promítl na pokožku hlavy jednotlivé oblasti mozkové kůry. Tam, kde pod lebkou leží centrum pohybu, vyznačil pásmo pro ochrnuté končetiny. Podobně určil pásma pro řeč, rovnováhu nebo citlivost kůže. Jehly se do vlasové části hlavy zavádějí mělce a téměř vodorovně, takže klouzají těsně pod kůží. Terapeut je pak rychle otáčí a pacient se mezitím snaží pohnout postiženou rukou či nohou. V čínských nemocnicích se tento postup stal běžnou součástí péče po mozkové mrtvici. O dva roky později sestavil v Japonsku vlastní mapu temene lékař Tošikacu Jamamoto. Úplně jiné uplatnění našla drobná jehla v jedné newyorské nemocnici, kam docházeli lidé závislí na heroinu.

Ušní akupunktura proti závislosti

Do nemocnice Lincoln v newyorské čtvrti Bronx se jehly dostaly v polovině sedmdesátých let. Inspirací byla zpráva z Hongkongu, kde lékař při elektrickém jehlování pozoroval mírnější abstinenční potíže. Psychiatr Michael Smith pak postup během let zjednodušil na pět bodů v každém uchu. Ošetření probíhá ve skupině a lidé při něm sedí na židlích v tiché místnosti zhruba půl hodiny. Nikdo nemusí mluvit o svém příběhu ani se svlékat. Právě tahle nenáročnost pomohla tomu, že se postup rozšířil do věznic, azylových domů i táborů pro uprchlíky. Výzkumy přitom jeho účinek na samotnou závislost potvrzují jen nejednoznačně. Mnozí klienti ale oceňují hlavně klid, lepší spánek a pocit uvolnění. Docela jiný důvod k jemnému jehlování přivádí stále více lidí do kosmetických salonů.

Kosmetická akupunktura obličeje

V salonech se jehly nezavádějí kvůli bolesti, ale kvůli pleti. Kosmetická akupunktura využívá desítky velmi tenkých a krátkých jehel. Terapeut je zavádí do čela, kolem očí, do tváří a ke koutkům úst. Drobné vpichy mají podle zastánců rozproudit krev a podpořit tvorbu kolagenu v pokožce. Kromě obličeje se obvykle ošetřují i body na rukou a nohou, protože pleť se v čínském pojetí vnímá jako obraz celého těla. Obvyklá série má kolem deseti návštěv rozložených do několika týdnů. Výsledek bývá spíše jemný, pleť působí svěžeji a mimické vrásky méně ostře. Plastickou operaci ani výplně tento postup nenahradí a po ošetření se někdy objeví drobná modřina. Kdo se jehel bojí, může se poohlédnout po metodě, která body dráždí jen světlem.

Akupunktura bez jediného vpichu

Takovou metodou je laserová akupunktura, která místo jehly používá slabý laserový paprsek. Terapeut přiloží sondu na bod a nechá ji působit několik desítek vteřin. Pacient při tom necítí nic nebo jen lehké teplo. Postup se rozšířil od sedmdesátých let a v Česku se k němu často používají stejné přístroje, jaké rehabilitace zná jako biolaser. Hodí se hlavně pro děti, starší lidi a pro každého, komu pohled na jehlu nahání strach. Výzkumy mu zatím přisuzují slabší a méně prozkoumaný účinek než klasickému jehlování. Podobně jemnou cestou jsou drobná semínka nebo kovové kuličky přilepené náplastí na bod v uchu či na dlani. Člověk si je pak během dne sám mačká, a ošetření tak pokračuje i doma. Bezbolestné formy proto otevírají akupunkturu i těm, kdo by klasické jehly nikdy nevyzkoušeli.

Mapy těla v praxi

Z dlaně, uší, temene i obličeje je vidět, že akupunktura není jedna metoda, ale celá rodina map s vlastními pravidly. Každá vznikla z jiné potřeby a každá se hodí na něco jiného. Kdo chce mapu ruky poznat sám, může začít některým z víkendových kurzů „Su Jok“, které se pořádají v řadě českých měst. Po mozkové mrtvici je dobré zeptat se rehabilitačního lékaře, zda zná akupunkturu hlavy nebo někoho, kdo ji provádí. Lékař, který jehly zavádí, by měl mít funkční licenci České lékařské komory pro akupunkturu. Ušní protokol pro lidi se závislostí nabízejí některá adiktologická zařízení, a tak se vyplatí zeptat přímo tam. U kosmetické akupunktury stojí za to ověřit si, kde terapeut metodu studoval a zda používá jednorázové jehly. Laserovou variantu pak zvládne i běžná rehabilitace s vhodným přístrojem. Malá mapa těla tak může být dobrým prvním krokem k poznání celé akupunktury.