Část pátá : Láska ukrytá v maličkostech

Láska ukrytá v maličkostech Láska nemusí mít vždy podobu velkých vyznání, romantických večeří nebo překvapení, o kterých se píše ve filmech. Někdy se ukrývá v úplně obyčejných okamžicích, kterých si během běžného dne ani pořádně nevšimneme. Je v ranním polibku před odchodem do práce. V otázce, jestli jste už jedli. V hrnku kávy připraveném přesně tak, jak ho máte rádi. V dece, kterou vám někdo přehodí přes ramena, když usnete u televize. Právě takové drobnosti mohou být tichým důkazem, že na vás někdo myslí. Ve vztahu se časem může stát, že si na přítomnost druhého člověka zvykneme. To, co nám kdysi připadalo výjimečné, začneme považovat za samozřejmost. Přitom právě obyčejné chvíle často vytvářejí nejpevnější vzpomínky. Nemusíte čekat na výročí, narozeniny nebo zvláštní příležitost, abyste partnerovi ukázali, že vám na něm záleží. Stačí obejmout ho o několik vteřin déle. Napsat během dne krátkou zprávu. Pochválit ho. Poděkovat mu za něco, co dělá každý den a co už možná ani nevnímá jako něco výjimečného. Láska totiž roste tam, kde se lidé cítí vidění a důležití. Někdy přitom nemusí jít ani o partnerskou lásku. Stejně krásně se ukrývá mezi rodičem a dítětem, mezi přáteli nebo v rodině. Jeden telefonát, nečekaná návštěva nebo věta „Jsem tu pro tebe“ může člověku změnit celý den. Možná právě dnes máte někoho, komu byste mohli udělat malou radost. Nemusí to stát žádné peníze. Stačí úsměv, pohlazení, objetí nebo několik upřímných slov. A možná někdo takový člověk čeká i na vás. Nezapomínejme proto hledat lásku pouze ve velkých gestech. Ta nejkrásnější může sedět vedle nás u kuchyňského stolu, držet nás za ruku při obyčejné procházce nebo se na nás usmívat z druhé strany pokoje. Právě z těchto malých okamžiků se totiž skládá něco velkého. Z našeho společného života. A když se na chvíli zastavíme a opravdu se podíváme kolem sebe, možná zjistíme, že máme mnohem více lásky, než jsme si včera uvědomovali.