Sluneční voda a síla letního světla

Stačí sklenice čisté vody, jasné ráno a několik hodin trpělivosti. Podle moderních čarodějek tak vzniká nápoj, který v sobě uchovává teplo a energii slunce. Sluneční voda je protějškem známější vody měsíční, ale její povaha je úplně jiná. Místo klidu a intuice přináší odvahu, radost a chuť jednat. Připravit ji zvládne každý, kdo má okno, na které svítí slunce. Kořeny tohoto zvyku sahají k dávným kultům slunce i k českým svatojánským obyčejům, kdy se lidé omývali ranní rosou. Dnes se používá při očistných koupelích, k zalévání rostlin, k pokropení domova nebo k posílení svíček a amuletů. Důležitou roli hraje denní doba, roční období i den v týdnu. Kdo pochopí, jak s ní tradice zachází, objeví jednoduchý způsob, jak do všedního dne vnést kus letního světla.

Voda nabitá slunečním světlem

Skleněná nádoba s vodou stojí na okenním parapetu a ranní paprsky v ní kreslí zlaté odlesky. Tak obyčejně začíná příprava, které čarodějky říkají nabíjení vody sluncem. Sluneční voda je voda, která podle víry během několika hodin na světle přijala sílu denní hvězdy. Slunce v magii odjakživa představuje život, zdraví, úspěch a jasnou mysl. V tarotu mu patří karta Slunce, symbol radosti a dětské bezstarostnosti. Voda je naopak živel citů, očisty a proměny, který dokáže uchovat to, co se do něj vloží. Tam, kde čarodějnictví pracuje s přírodními živly, se obě síly přirozeně setkávají. Výsledkem je prostředek, který má dodávat energii a odvahu. Myšlenka posvátné vody prozářené sluncem je však mnohem starší než dnešní magické příručky.

Kulty slunce a svatojánská rosa

Už staří Egypťané uctívali boha Rea, jehož paprsky podle nich probouzely k životu celou zemi. Také Slované spojovali slunce s plodností a s ochranou před temnými silami. Ohně na kopcích, zapalované o letním slunovratu, mu měly dodat sílu. V českých vesnicích měla zvláštní moc voda a rosa nasbíraná o svatojánské noci, kdy slunce vrcholí. Dívky si jí ráno myly obličej, aby byly krásné a zdravé po celý rok. Hospodyně kropily dobytek a pole, aby se dařilo úrodě. Věřilo se, že taková voda léčí oči i kožní neduhy. Tyto zvyky přežily staletí a ve 20. století na ně navázaly nové duchovní směry. Když se čarodějnictví vracelo do Evropy jako živá tradice, oživilo i práci se slunečním světlem. Samotná příprava je přitom jednodušší, než by se mohlo zdát.

Sklenice, voda a záměr

Základem je čistá skleněná nádoba, nejlépe průhledná, aby jí světlo mohlo volně procházet. Do ní se nalije pramenitá, filtrovaná nebo dešťová voda. Nádoba se přikryje víčkem nebo lehkou látkou, aby do ní nepadal prach ani hmyz. Potom se postaví na místo, kam dopadá přímé slunce, třeba na zahradu, balkon nebo parapet. Před odchodem čarodějka obvykle vysloví záměr, například prosbu o sílu, zdraví nebo úspěch. Mnohé ho napíšou i na papírek a připevní k nádobě. Někdo kolem nádoby rozloží žluté květy, pomerančovou kůru nebo kousky citrínu. Voda pak zůstává na světle několik hodin a postupně se prohřívá. Nejčastěji se doporučují tři až čtyři hodiny, ale někdo ji nechává venku celý den. Velký význam má ovšem okamžik, kdy celý proces začne a skončí.

Úsvit, poledne a slunovrat

Voda postavená na slunce za úsvitu má podle tradice sílu nových začátků. Hodí se pro lidi, kteří chtějí změnit práci, začít nový vztah nebo se zbavit starých zvyků. Ranní voda se často využívá i při zahajování nových projektů nebo před cestou. Polední slunce je nejsilnější, a proto se voda připravená kolem dvanácté hodiny používá pro odvahu a úspěch. Odpolední světlo už slábne a bývá spojováno s uzavíráním věcí. Mimořádně ceněná je voda z neděle, protože tento den odedávna patří slunci. Nejmocnější bývá ta, která se připraví o letním slunovratu, kdy je den nejdelší. Astrologové doporučují i období, kdy Slunce prochází znamením Lva. Toto znamení vládne srdci, tvořivosti a radosti ze života. Hotová voda se pak dá využít mnoha způsoby.

Koupele, rostliny a ochrana domova

Nejčastěji se přidává do očistné koupele, která má smýt únavu a vrátit chuť do života. Někdo si jí ráno opláchne obličej před důležitým jednáním nebo zkouškou. Zalévání pokojových rostlin a bylinek je další oblíbený způsob, jak jim dopřát více vitality. Voda nalitá do rozprašovače se hodí ke kropení místností, zejména po nemoci nebo po hádce. Čarodějky jí potírají svíčky a amulety, které mají přinést úspěch a sebedůvěru. Pokud byla použita pitná voda a čistá nádoba, přidává se i do čaje nebo do koupele nohou. Vlažnou vodou se dá omýt i práh, kudy do domu vstupuje štěstí. Každý z těchto způsobů staví na stejné myšlence přenosu tepla a světla do běžného dne. Rozdíl oproti vodě nabité měsícem je přitom velmi výrazný.

Protějšek měsíční vody

Měsíční voda se připravuje v noci a je spojována s intuicí, sny a skrytými city. Tradice ji někdy označuje za ženskou, zatímco sluneční považuje za mužskou. Sluneční voda působí opačně, protože je aktivní, jasná a míří ven do světa. Mnohé čarodějky proto obě vody používají společně, podobně jako se střídá den a noc. Ráno sáhnou po té sluneční pro energii, večer po měsíční pro klid a vnitřní ztišení. Hotovou vodu je vhodné uchovávat v chladu a tmě, nejlépe v uzavřené lahvi se štítkem s datem. Většinou se spotřebuje během několika dnů, dokud je čerstvá. Pokud se zakalí nebo zezelená, vylije se pod strom a připraví se nová. Zbytky se nikdy nevylévají do odpadu, ale vracejí se zemi, například do květináče. Toto střídání pomáhá vnímat přirozený rytmus přírody i vlastního těla.

Letní světlo v každodenním životě

Příprava trvá jen pár hodin, a přesto učí pozornosti k počasí, ročním obdobím i vlastním přáním. Sluneční voda tak spojuje starou lidovou víru s jednoduchým rituálem, který zvládne každý. Kdo chce poznat české kořeny těchto zvyků, může sáhnout po knize Čeňka Zíbrta „Veselé chvíle v životě lidu českého“. Najde v ní mnoho svatojánských obyčejů spojených s vodou a sluncem. Při práci s vlastními záměry se však občas hodí pohled zvenčí. Rozhovor s médiem po telefonu může pomoci pojmenovat, v které oblasti života chybí světlo a odvaha. Zkušená průvodkyně dokáže doporučit, kdy a s jakým přáním vodu připravit, aby měla co největší smysl. Sklenice na parapetu pak není jen zvykem, ale vědomým krokem k jasnějším dnům.