Agrippa von Nettesheim, mág a skeptik renesance

Málokterý renesanční učenec vedl tak neklidný život jako muž narozený roku 1486 v Kolíně nad Rýnem. Byl vojákem, právníkem, lékařem i dvorním historikem, a přesto se proslavil hlavně jako mág. Jeho trojdílné dílo o skryté filozofii se stalo nejcitovanější příručkou renesanční magie. Obsahovalo magické čtverce planet, z nichž jeden se objevil i na slavné rytině Albrechta Dürera. Ve městě Metz se postavil na obranu ženy obviněné z čarodějnictví a napsal spis o přednostech žen. Na konci života vydal knihu, v níž pochyboval o všech vědách včetně magie. Pověsti o jeho černém psovi inspirovaly autory Fausta i Frankensteina. Jeho systém souvislostí mezi planetami, dny a vlastnostmi lze dodnes využít jako zajímavý nástroj sebepoznání.

Učenec z Kolína nad Rýnem

Heinrich Cornelius Agrippa se narodil 14. září 1486 v Kolíně nad Rýnem v rodině drobné šlechty. Už jako student se nadchl pro tajné nauky, kabalu a díla novoplatónských filozofů. Ovládal latinu, řečtinu i hebrejštinu a v roce 1509 přednášel o kabale na univerzitě v Dole. Ve službách císaře Maxmiliána bojoval v Itálii, kde poznal tamní humanisty a hermetické spisy. Později působil jako přednášející, městský advokát, lékař i historik na dvoře Markéty Rakouské. Kvůli svým názorům se často dostával do sporů s mnichy a musel opakovaně měnit bydliště. Renesanční esoterika v něm získala jednoho z nejvšestrannějších a nejodvážnějších myslitelů. Jeho jméno dodnes vyvolává respekt i podezření. Proslavilo ho především dílo, jehož první verzi napsal už ve čtyřiadvaceti letech.

Tři knihy okultní filozofie

V roce 1510 poslal Agrippa rukopis svého díla o skryté filozofii slavnému opatovi Janu Trithemiovi. Opat ho povzbudil, ale zároveň mu radil, aby nejtajnější části sděloval jen důvěryhodným žákům. Tiskem dílo vyšlo až v letech 1531 až 1533 v rozšířené podobě. První kniha se zabývala přírodní magií, tedy silami bylin, kamenů, zvířat a živlů. Druhá se věnovala nebeské magii, číslům, harmonii a vlivu planet. Třetí kniha pojednávala o ceremoniální magii, andělech, božích jménech a cestě duše k Bohu. Celá tehdejší esoterika tak dostala ucelený systém, ve kterém je vesmír propojen sítí neviditelných souvislostí. Nejznámější částí díla se staly tabulky čísel, které měly vystihnout povahu jednotlivých planet.

Magické čtverce planet

Agrippa přiřadil každé ze sedmi tehdy známých planet magický čtverec určité velikosti. Saturnu patřil čtverec tři krát tři, v němž součet čísel v každé řadě, sloupci i úhlopříčce dává patnáct. Jupiteru náležel čtverec čtyři krát čtyři se součtem třicet čtyři. Právě takový čtverec umístil Albrecht Dürer v roce 1514 na svou slavnou rytinu Melancholie. Jupiterova laskavá energie měla podle tehdejších představ vyvážit těžkou saturnskou povahu melancholiků. Z čísel ve čtvercích se odvozovaly pečeti planet, které se ryly do kovových talismanů. Každá planeta měla také svůj kov, barvu, rostlinu a den v týdnu. Agrippa se však nezajímal jen o hvězdy a čísla, ale i o osudy skutečných lidí. Jeden soudní případ ukázal jeho odvahu postavit se proti strachu z čarodějnic.

Obhájce žen a obviněných

Jako mladý muž napsal Agrippa spis o vznešenosti a přednosti ženského pohlaví, vydaný tiskem roku 1529. Tvrdil v něm, že ženy nejsou mužům podřízené a mají stejnou duši i rozum. V roce 1519 působil jako městský právník v Metách, kde se zastal vesnické ženy obviněné z čarodějnictví. Inkvizitor ji chtěl odsoudit jen proto, že její matka byla kdysi upálena. Agrippa tento argument rozhodně odmítl a ženu se mu podařilo zachránit. Jeho žák Johann Weyer později sepsal slavné dílo proti honům na čarodějnice. Agrippa tak patřil k prvním vzdělancům, kteří se postavili proti pověrečným procesům. Ani on se však nevyhnul pověstem, které z něj samotného dělaly temného čaroděje. Paradoxně k nim přispěla i kniha, v níž zpochybnil veškeré lidské poznání.

Kniha o marnosti věd

V roce 1530 vydal Agrippa spis o nejistotě a marnosti věd a umění. Kriticky v něm prošel všechny obory od gramatiky přes medicínu až po astrologii a magii. Tvrdil, že lidský rozum je omezený a jedinou jistotu poskytuje víra. Mnozí čtenáři nechápali, jak může autor příručky magie zároveň magii zpochybňovat. Po jeho smrti v roce 1535 se šířila pověst, že ho provázel černý pes, ve kterém se skrýval démon. Johann Weyer tvrdil, že šlo jen o milované zvíře, kterému Agrippa říkal Monsieur. Jeho postava přesto inspirovala Goetha při psaní Fausta i Mary Shelleyovou ve Frankensteinovi. Mladý Victor Frankenstein v románu nadšeně čte právě Agrippova díla. Agrippovo učení o souvislostech však lze využít i zcela prakticky.

Planetární dny v praxi

Podle Agrippy a dalších renesančních učenců vládne každému dni v týdnu jedna planeta. Neděle patří Slunci, pondělí Měsíci, úterý Marsu, středa Merkuru, čtvrtek Jupiteru, pátek Venuši a sobota Saturnu. Inspirací může být plánovat činnosti podle povahy dne, například rozhovory a psaní na středu. Pátek se hodí pro vztahy a krásu, čtvrtek pro velkorysé plány a úterý pro odvážné kroky. Sobota je vhodná pro úklid, uzavírání starých záležitostí a soustředěnou práci. Zajímavým cvičením je nakreslit si Saturnův čtverec a ověřit, že všechny řady dávají patnáct. Do deníku lze týden co týden zapisovat, jak se nálada a události shodují s povahou jednotlivých dnů. Nejde o přísná pravidla, ale o způsob, jak vnést do týdne rytmus a pozornost. Tak se renesanční moudrost stává jednoduchým nástrojem sebepoznání.

Renesanční moudrost dnes

Od magických čtverců přes obhajobu obviněné až po pochybnosti o vědách ukazuje Agrippa von Nettesheim ducha renesance. Kdo chce poznat jeho myšlení, může sáhnout po výborech z díla o skryté filozofii nebo prohlédnout si Dürerovu Melancholii. Pro vlastní praxi stačí kalendář planetárních dnů a deník, do kterého se zapisují zkušenosti. Souvislosti mezi rytmy týdne a vlastními prožitky však nebývá snadné vyložit bez pomoci. Zkušená jasnovidka nebo astroložka po telefonu může pomoci najít, které planetární vlivy jsou právě silné. Rozhovor odhalí, kdy je vhodné začít nový projekt a kdy spíše uzavírat staré záležitosti. Výklad karet pak může ukázat směr, který nejlépe odpovídá aktuální situaci. Taková podpora pomáhá proměnit starou moudrost v konkrétní kroky. Agrippova síť souvislostí tak může sloužit i dnešnímu člověku.