Můžeme věřit, že BOŽÍ MLÝNY melou ?

„Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.“ Toto staré pořekadlo zná téměř každý. Přesto si mnoho lidí v těžkých chvílích klade otázku, zda je skutečně pravdivé. Když vidíme nespravedlnost, lež nebo bezohlednost, máme pocit, že zlo vítězí a spravedlnost nepřichází. Čekání bývá dlouhé a bolestivé.

Možná však nejde o to, že by spravedlnost neexistovala. Jen má svůj vlastní čas. Život nám často ukazuje, že činy každého člověka mají následky. Někdy přijdou za několik dní, jindy za roky. Člověk, který ubližuje druhým, může navenek působit spokojeně, ale svědomí, samota, ztráta důvěry nebo následky vlastních rozhodnutí ho dříve či později doženou.

Naopak lidé, kteří pomáhají druhým a snaží se jednat poctivě, často nevidí odměnu hned. Přesto se jim dobro vrací – v podobě přátelství, podpory, důvěry nebo nečekané pomoci ve chvíli, kdy ji nejvíce potřebují.

Víra v „boží mlýny“ proto není jen o čekání na trest pro druhé. Je především připomínkou, že má smysl zůstat slušným člověkem i tehdy, když je to těžké. Spravedlnost totiž nemusí přijít podle našich představ ani v době, kterou bychom si přáli. Přesto mnoho životních příběhů ukazuje, že pravda a dobro mají zvláštní sílu. A právě ta dává lidem naději, že žádný čin nezůstane navždy bez odezvy.
Věřme tedy, že BOŽÍ MLÝNY MELOU POMALU A JISTĚ, NĚKTEŘÍ TO VĚDÍ A JINÝ TO ZJISTĚJ. A tak to je a bude . Všeho dočasu.