Není ostuda padnout na dno. Ostuda je nevstat

Každý člověk může v životě spadnout. Někdy vlastní chybou, jindy vinou okolností, které vůbec nemohl ovlivnit. Během několika okamžiků můžeme přijít o jistoty, vztah, zdraví, práci, peníze nebo pocit bezpečí. A najednou stojíme na místě, o kterém jsme si celý život mysleli, že se na něm nikdy neocitneme. Na dně. Není ostuda tam spadnout. Není ostuda plakat, mít strach, nevědět kudy dál nebo na nějaký čas ztratit sílu. Člověk nemusí být statečný každou minutu svého života. Důležité je něco jiného: nezůstat tam ležet. Někdy totiž vítězství nevypadá jako velký triumf. Někdy je vítězstvím obyčejné ráno, kdy vstaneme z postele a rozhodneme se zvládnout další den. Jeden telefonát. Jedno rozhodnutí. Jeden malý krok. A potom další. Možná budeme padat znovu. Možná nás život ještě několikrát srazí na kolena. Ale dokud v sobě máme vůli znovu vstát, ještě jsme neprohráli. Dno má totiž jednu zvláštní vlastnost – už není kam níž. Dá se od něj odrazit. A člověk, který jednou poznal úplné dno a dokázal se z něj zvednout, už dobře ví, kolik síly v sobě skutečně má. Proto se nikdy nestyďte za svoje pády. Jizvy nejsou důkazem slabosti. Jsou důkazem toho, že jsme něco přežili. Není ostuda padnout na dno. Ostuda by byla přestat věřit, že se z něj můžeme znovu zvednout.
Někdo je tak silný, že se dokáže zvednout sám a někdo k tomu potřebuje pomoci a není ostuda si o pomoc říct.